Svět námořníků je v mnohém odlišný od světa lidí, kteří mají raději pevnou půdu pod nohama. Život na moři neměli muži nikdy jednoduchý. Ať to byli mořeplavci, kteří se plavili za dobrodružstvím anebo ti, kteří se živili rybolovem.
· Krom nebezpečného způsobu života mají námořníci společné ještě jedno
– obavy z příšer, které žijí v mořích a oceánech.
A rozhodně se nebáli nějakého toho žraloka. Strach jim naháněly bytosti, o kterých se vypravovaly legendy. Určitě si každý pamatuje odvážného Odyssea, který přelstil Sirény.
o Sirény jsou mořské panny, které se staly nejznámějšími tím, že jsou nejnebezpečnějšími a nejzákeřnějšími vodními tvory.
o Svým neodolatelným zpěvem lákají námořníky do svých tenat.
Námořník, který je nucen žít dlouhou dobu jen ve společnosti svých druhů, rychle ztrácí hlavu a s nadšením spěchá za hlasem zrádných Sirén. Jenže ho na konci cesty nečeká žádné erotické potěšení, ale útesy a smrt. Pak Sirény jeho tělo najdou a zachovají se jako upíři – vysají z něj krev.
Kolumbus o Sirény nestál
Původně byly Sirény nymfy, které byly na vlastní žádost proměněny v obludy. Ve své prvotní podobě to byly krásné bytosti.
· Od pasu nahoru líbezné dívky, od pasu dolů připomínaly ptáky. Měly dokonce i křídla.
· Jenže přísný středověk se obával, že by je mohl někdo spojovat s anděly, a tak jim konec těla vyměnil za rybí ocas.
Traduje se, že pouze dva námořníci přežili setkání s nimi.
1) Byl to zmíněný Odysseus, který svým námořníkům zalil uši voskem a sám se připoutal ke stěžni. Zřejmě i on se obával, že byl sexuální půst už příliš dlouhý a mohl by podlehnout.
2) Setkání se Sirénami přežil i božský pěvec Orfeus. Ten je prostě svým božským zpěvem přezpíval.
Zajímavé je, že i slavný mořeplavec Kryštof Kolumbus měl ve svém deníku záznam o Sirénách. Pro něho byly ale zklamáním. Prý nebyly zdaleka tak krásné, jak byly popisovány.